Fundamentální analýza je proces, při kterém se snažíme nalézt reálnou hodnotu podkladového aktiva, očištěnou od sentimentu trhu.
Analyzujeme jednotlivé ekonomické podněty a snažíme si vytvořit prognózu o budoucím vývoji. Jako zmiňované podněty nám mohou
sloužit libovolné informace o daném finančním instrumentu. V zásadě můžeme rozdělit zdroje informací do tří skupin:
* Makroekonomické HDP, nezaměstnanost, inflace, obchodní bilance, úrokové sazby
* Mikroekonomické detailnější rozbor jednoho subjektu (účetnictví společnosti)
* Další vnější podněty společenské trendy, kultura, očekávání, důvěra, strach)
Ve FA se nezabýváme situací v krátkém horizontu, nýbrž v řádu měsíců, či dokonce let. Hovoříme-li o finančním instumentu,
můžeme si představit libovolnou akcii, komoditu, měnu, nebo třeba dluhopis.
Na Forexu je cílem FA zkoumání základních faktorů ovlivňující kurz daného finančního instrumentu, zdraví dané ekonomiky.
Jistě si sami dokážete představit jaké informace budou relevantní hovoříme-li o libovolné společnosti, ceně jejích akcií.
Bude to například produktivita práce (technologie), kvalita managementu, nebo kvalita konkurence.
Hovoříme-li ovšem o měně, setkáváme se s mnohem větším množství relevantní faktorů, které mají přímý dopad na kurz.
Nejen, že se musíme ovládat základní ekonomické indikátory zdraví ekonomiky, ale musíme ovládat také fiskální a monetární politiku.
Musíme znát paritu měn.
FA stojí čistě na logickém uvažování o reálné hodnotě. Současná cena musí mít tendenci vrátit se k reálné hodnotě,
zvláště pak v dlouhodobém horizontu.
Jelikož hovoříme-li o sentimentu trhu (to co si lidé myslí), který je neodiskutovatelně součástí aktuální ceny,
dostáváme se k problému kvantifikace. Jak jen převést naše myšlení, pocity do řeči čísel? Vyjde-li například zpráva
o změně managementu ve společnosti, každý má jiný názor na probehlou změnu. Někdo může změnu hodnotit pozitivně,
jiný negativně. Zároveň každý při svém rozhodování má jiné informace, které určitým způsobem determinují naše budoucí rozhodnutí.
Záleží tedy pouze na naší víře, zda budeme věřit ve schopnost predikování ceny na fundamentech, či nikoliv.
Ve FA se nezabýváme situací v krátkém horizontu, nýbrž v řádu měsíců, či dokonce let. Hovoříme-li o finančním instumentu,
můžeme si představit libovolnou akcii, komoditu, měnu, nebo třeba dluhopis.
Na Forexu je cílem FA zkoumání základních faktorů ovlivňující kurz daného finančního instrumentu, zdraví dané ekonomiky.
Jistě si sami dokážete představit jaké informace budou relevantní hovoříme-li o libovolné společnosti, ceně jejích akcií.
Bude to například produktivita práce (technologie), kvalita managementu, nebo kvalita konkurence.
Hovoříme-li ovšem o měně, setkáváme se s mnohem větším množství relevantní faktorů, které mají přímý dopad na kurz.
Nejen, že se musíme ovládat základní ekonomické indikátory zdraví ekonomiky, ale musíme ovládat také fiskální a monetární politiku.
Musíme znát paritu měn.
Dle teorie finančních trhů jsou v ceně instrumentu zabudovány veškeré dostupné informace.
Očekávání je zásadním faktorem na pohybu ceny. Očekávání hýbe naší poptávkou, nabídkou po daném instrumentu.
Budeme-li očekávát vzrůst hodnoty, budeme nakupovat a obráceně. Pouze informace, které doposud nejsou započítané v ceně,
zásadně hýbou s cenou všech finančních instrumentů. Nepostradetelnou roli v tomto procesu hraje očekávání,
jelikož to nám určuje míru změny (rozdíl mezi předpovídanou a aktuální informací). Kurzy se zásadně hýbou
pokud obchodníci změnu NEOČEKÁVALI.
Když se ekonomice daří dobře, její měna by měla apreciovat (růst na hodnotě). Pokud se jedná o hlavní měnu v páru
(první v pořadí)
a měna rostě na hodnotě, jdeme do long pozice (buy).
Jak poznáme, že se ekonomice daří dobře?
A. Hrubý domácí produkt (HDP; Y)
* Kvantifikuje tendence a úrovně ekonomiky.
* Definice: „Hodnota statků finální produkce oceněná tržní cenou vyrobeného za určité časové období
na území daného státu všemy výrobními faktory. Bez ohledu na vlastníka výrobního faktoru (teritoriální princip).“
* Nelze přepočítávat v kusech, nutno zaznamenat v jednotkách určité měny.
* Pouze nově vyrobené statky + statky prošlé tržní směnou (nezávisí na minulosti).
* Pouze statky statisticky evidované (nikoliv šedá, černá ekonomika).
* Růst domácího produktu neznamená jen zvyšování množství statků, ale také zlepšování jejich kvality (↑užitek pro spotřebitele)
* Výpočet, dle výdajové metody: HDP = spotřeba + invetice + vládní výdaje + exp – imp.
* Pokud HDP roste, jedná se o pozitivní jev.
* Ovlivňuje ekonomiku (měnový kurz) především v dlouhodobém horizontu.
* Sentiment! ≈ očekávání, strach, důvěra
B. Nezaměstnanost (u)
* Definice: „Udává kolik % z ekonomicky aktivního obyvatelstva je nezaměstnaných.“
* Ekon. neaktivní = studenti + důchodci + ženy na těhotné + hendikepovaní atd.
* Existuje také tzv. přirozená míra nezaměstnanosti = lidé, jež nechtějí pracovat a mohou (viz. trh práce v mikroekonomii).
C. Inflace
* Definice: „Míra růstu (agregátní) cenové hladiny mezi 2. obdobími.“ ≈ Zmenšování kupní síly peněz
(↓množství nakoupeného zboží a služeb za jednotku měny).
* Pro výpočet se používá: deflátor HDP, CPI (customer price index), PPI (product price index).
* Inflace je peněžním jevem, příčinou je růst peněžní zásoby (Centrální banka tiskne peníze aniž by to odpovídalo potencionálnímu Y).
* Důsledky, pokud není očekáváno!: zamlžení cenové informace, přerozděluje bohatství
(zvýhodňuje dlužníka oproti věřiteli; lze řešit; vládní dluhopisy!!!)
D. Platební bilance (PB)
* Zachycuje veškeré transakce mezi domácí a zahraniční ekonomikou.
* PB je vždy “účetně“ vyrovnaná.
* Složení:
i. Běžný účet = čistý export + důchody + dary (týka se pohybu zboží)
ii. Finanční účet = příliv a odliv kapitálu
iii. Chyby a opomenutí
iv. Změna devizových rezerv
E. Úrokové sazby (i)
* Nejedná se o klasický indikátor, nýbrž o velmi důležitý prvek v nastavení systému.
* Rozhoduje vždy centrální banka; zásadní je zde nezávislost CB na vládě (politicích).
* CB rozhoduje o monetární politice (naopak vláda rozhoduje o fiskální politice).
* Změnou úrokových sazeb CB kontroluje množství peněz v ekonomice (peněžní trh).
i. Růst → pokles poptávky po obligacích (zároveň růst poptávky po penězích) → sell obligace → pokles jejich ceny
ii. Pokles → lidé nechtějí držet peníze → více investují → zvýšení ceny obligací
* V době krize CB chce podpořit ekonomiku → snížení → chce, aby lidé investovali → zlevní peníze (poskytne větší množství do oběhu).
* Ovlivňuje ekonomiku (měnový kurz) především v krátkodobém horizontu.
F. Mnoho dalších ekonomických ukazatelů:
* Index spotřebitelské důvěry
* Průmyslová produkce
* Maloobchodní tržby
* Zahájené stavby a vydaná stavební povolení
* Index výdajů na zaměstnanost
* Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby
U Forexu, musíme dále přidat:
* Korelace cen – pokročilejší téma, dostaneme se k němu později
Jiné měny (zvláště tzv. křížové páry)
Komodity (ropa, zlato)
Vývoj akciových indexů (DJIA, Šanghai, Eurostoxx50, Nasdaq, S&P500)
Změny v cenách dluhopisů (Čína vlastní většinu USA dluhu v USD!)
* Veškerá politická prohlášení (USA, Japonsko, EU, Německo, Čína)
* Změny ratingů (cena dluhopisů a akcií!) + investorská doporučení
Ze samotného principu Forexu nemůžeme uhodnout přesnou hodnotu kurzu, jelikož kurz je v jeden moment na různých místech jiný.
To umožňuje bankám provádět cenovou arbitráž, a tak dorovnávat postupně cenu (drobní tradeři se k takto živým datům nedostanou,
hovoříme o obchodech v řádu sekund).
Fundamentální zprávy nemají žádnou prediktivní hodnotu.
Při obchodování akcií je použití fundamentální analýzy mnohem důležitější než u jiných druhů investičních instrumentů.
Je zapotřebí vědět jestli společnost, kterou chcete zobchodovat, je finančně zdravá a jestli má i pozitivní vyhlídky do budoucna,
nebo naopak má finanční problémy a je třeba vhodná doba spekulovat na pokles ceny akcie této společnosti. K tomu právě slouží
fundamentální analýza, která odhalí silné a slabé stránky akciové společnosti.
Jedná se o čistý zisk na akcii. Zisk na akcii slouží jako ukazatel rentability podniku. Je jedním z důležitých ukazatelů,
který v době výsledkové sezóny reportuje většina společností kotovaných na burze. Investorům pomáhá při vzájemném
porovnávání společností, ale za předpokladu, že firmy pochází ze stejného sektoru.
Tento ukazatel uvádí vztah mezi cenou akcie a ziskem společnosti. Ukazuje kolik je investor ochoten zaplatit za jeden dolar zisku.
Pokud je např. P/E 10, tak jsou investoři ochotni zaplatit 10 dolarů za jeden dolar zisku. Čím je ukazatel P/E nižší,
tím více se akcie v očích investorů stává zajímavější, resp. levnější. Jedná se o velmi populární poměrový ukazatel, ale je třeba vědět,
že nemůžeme mezi sebou porovnávat akcie z různých odvětví. Průměrná výše ukazatele P/E je pro každé odvětví trochu odlišná.
Dobrý srovnávací test je k dispozici na stránkách Yahoo Finance. Všeobecně se jako takový průměr považuje hodnota P/E ukazatele 15.
Pokud je hodnota P/E na nízkých úrovních, lze pokládat akcii jako podhodnocenou a tedy vhodnou pro potenciální obchod.
Je však zapotřebí zkontrolovat finanční zdraví dané akciové společnosti. Naopak pokud je hodnota P/E na vysokých úrovních
(okolo 30 a více), je daná akcie brána jako nadhodnocená, ale je zde možnost, že je akcie mezi investory stále atraktivní,
protože jsou ochotni za jeden dolar zisku zaplatit poměrně vysokou částku.
¨
Znamená poměr tržní ceny akcie k celkovým prodejům na akcii. Hodnota ukazatele P/S se také někdy stanovuje
jako poměr celkové tržní kapitalizace společnosti (cena akcie x počet vydaných akcií) ku celkovým tržbám za posledních dvanáct měsíců.
Zájem o akcii u investorů obvykle stoupá, pokud je hodnota P/S společnosti pod úrovní 1. Jako příklad uveďme společnost NOKIA
Corporation, která měla ke konci roku 2010 P/S na úrovni 0.67. To znamená, že investor mohl nakoupit $1 tržeb za 0,67 centů.
Tento poměrový ukazatel říká, jaká je tržní hodnota akcie k účetní hodnotě společnosti. Účetní hodnota společnosti (Book Value)
vyjadřuje hodnotu, toho, co by zbylo, pokud by došlo k prodeji nebo krachu společnosti a uhrazení veškerých jejích závazků.
Book Value se vypočte jako rozdíl mezi celkovými aktivy očištěnými o nehmotná aktiva (goodwill, patenty atd.) a dlouhodobými závazky.
Jako příklad uveďme společnost, která má v rozvaze 100 mil. dolarů v aktivech a 75 mil. dolarů v závazcích. Účetní hodnota této společnosti
by byla 25 mil. dolarů. Pokud má společnost 10 mil. akcií v oběhu, tak každá akcie představuje 2,50 dolarů účetní hodnoty. V případě,
že je akcie na trhu prodávána za 5 dolarů, tak ukazatel P/B má hodnotu 2 (5/2,50). Ideální hodnota ukazatele je mezi 0,1 až 0,9, max. 4.
Znamená poměr ceny a zisku na akcii dělený růstem zisku. Působí tak někdy mnohem přesvědčivěji, než klasický P/E ukazatel,
protože je tam zahrnut i očekávaný růst zisku. Jako příklad uveďme společnost s P/E na hodnotě 20 a odhadovaným růstem
pro příští rok 17%. PEG ukazatel je tak na hodnotě 1,17 (20/17=1,17). Ideálním hodnota ukazatele pro nákup akcií je mezi 0,1 až 0,9.
Aby se ukazatel PEG nacházel v tomto rozmezí, musí být očekávaná míra růstu zisku větší, než je hodnota ukazatele P/E.
Ukazatel P/CF je používán zejména tehdy, pokud investoři příliš nedůvěřují vykazovaným hodnotám čistého zisku (P/E).
Většina akciových analytiků se shoduje na tom, že poměr Price/Cash Flow daleko pravdivěji popisuje skutečnou ziskovou
situaci společnosti, než jsou ukazatele založené na hodnotách čistého zisku. P/CF je tedy pravdivější pro posouzení drahosti akcie.
Hodnota P/CF znamená, za kolik let zaplatí cash flow podniku akcie za aktuální burzovní kurz, kdyby bylo cash flow každoročně stejné.
Optimální P/C je v každém sektoru odlišné. Přemýšlet o nákupu akcie je dobré pokud hodnota P/CF je na úrovni 1 až 5 a maximálně 15.